Výjezd do Davosu očima fanouška

Odjezd z Pardubic do švýcarského Davosu byl kolem 22. hodiny. Já, moje přítelkyně Evička a kamarád Martin jsme jeli autem ke Sport Hotelu, kde jsme u Labe zaparkovali a šli jsme se přihlásit v 21:30 Márovi Votke. Téměř všichni už se posilňovali zlatavým mokem 🙂 Před odjezdem jsme se ještě s pár lidmi bavili, udělali společné foto, vyfotil nás náš mistrovský fotograf Vláďa Škorpík a za pár minut nám přijel autobus. Všichni nastoupili, na nikoho jsme čekat naštěstí nemuseli, ale nejméně půlku autobusu jsem neznal. To ovšem nevadí, poznal jsem většinu během zájezdu :-). Během cesty panovala dobrá nálada, všichni se opět posilňovali zlatavým mokem a vším možným co si vzali s sebou. Vím, že během cesty, i když jsem seděl téměř úplně vepředu autobusu, kolovala kolem mě slivovice, ořechovice, zelená, snad i burčák a já nevím co ještě. Cesta probíhala celkem v pohodě, jeli jsme z Pardubic přes Prahu – Rozvadov – Mnichov, kde jsme projížděli kolem mé oblíbené Allianz Arény, stadionu Bayeru Mnichov 🙂 a jeli jsme i přes město a viděli i Olympijský Stadion v Mnichově, v zahraničí už jsme tolik nestavěli, někteří už odpadávali po pár hodinách, nejvíc bylo hlučno vzadu autobusu, kde se zpívaly chorály, takže bylo veselo, což bylo fajn. Vedle mě přes uličku seděl přezdívkou velký fanoušek Vánočka, pan inženýr Miroslav Týfa, ten byl rušnej vypravěč celou cestu, co pil zlatavý mok jeden za druhým. Jeli jsme také kousek přes Rakousko a přes lichtenštejnské město Vaduz a pomalu jsme se blížili do našeho cíle Davos, na který se všichni těšili. Na krásnou dřevěnou halu, ovšem nejenom na hokejový stadion, ale krásné město v horách, ležící v nadmořské výšce 1560 metrů. Příjezd byl původně plánován mezi 8-10 hodinou, nakonec jsme dorazili po 11. hodině v sobotu 5. 9. 2015, chvíli před obědem. V Davosu bylo dost pod mrakem, zamračeno, chvílema mrholilo, bylo kolem 7 stupňů nad nulou, takže jsme všichni byli dost oblečený, po těch vedrech u nás v Česku, to bylo hodně velké ochlazení. Po příjezdu do Davosu jsme udělali společnou fotku

Po té jsme se všichni rozprchli po městě, někteří do restaurací, někteří zamířili k lanovce, někteří na hřebeny hor, kde teda nebylo nic moc vidět, díky mlze a špatnému počasí a k jezeru, kam jsme šli i já a moje Evička. Od zimního stadionu, kde jsme zaparkovali autobus, jsme šli městským parkem, přes krásné město, kolem vlakového nádraží směrem k jezeru. Od jezera jsme šli zpět do města a zamířili do jedné z restaurací a dali si jídlo, a poté zamířili ve stejné budově koupit i nějaký suvenýr, který jsme si přivezli pro naše rodiče a sourozence domů do Česka.

Bohužel nebylo nic vidět, bylo zamračeno, ale i tak se otevřel krásnej pohled na hory J jezero bylo taky moc hezké, viděli jsme i vlak, který projížděl Davosem, polepený znakem místního hokejového klubu.

Na 18:30 jsme se přesunuli s Evičkou k autobusu, kde jsme se sešli s ostatními a v 19 hodin jsme dostali vstupenky od Máry. Ještě jsem se musel vyfotit s novým autobusem našeho A týmu a po té jsme již konečně zamířili do krásné arény, na kterou jsme se všichni těšili, na tu unikátní střechu, ale celkově krásný dřevěný hokejový stánek.

Zápas začal v 19:45, v našem sektoru bylo téměř plno, prý nás bylo okolo 150. Začátek zápasu se nám vůbec nepovedl, prohrávali jsme rychle 0:2, ale potom se hra vyrovnala a měli jsme si myslím více ze hry, i přes to, že jsme prohrávali, tak halou zněly hodně slušně naše chorály a pěkně se fandilo, měl jsem z toho velikou radost. Ve druhé třetině jsme bohužel dostali branku na 3:0 a už to s námi vypadalo hodně špatně, naštěstí naši nesložili zbraně a během půl minuty snížili na 3:1 brankou Tomáše Rolinka, fandění se potom ještě víc zvedlo a byli jsme hodně slyšet a vyrovnali se domácímu početnějšímu kotli. Ke konci druhé třetiny se nám zásluhou Adama Havlíka povedlo snížit na rozdíl jedné branky, a tak se šlo před poslední třetinou do kabin již jen za stavu 3:2. Poslední třetina byla dost vyrovnaná, asi tři minuty před koncem jsme dostali nabídku v podobě přesilové hry a s dávkou štěstí vstřelil náš hráč Patrik Poulíček gól na 3:3, což dost utichlo celou domácí halu, za to nás to hodně nakoplo, ale jak to už bejvá v letošní sezóně Ligy Mistrů, dostaneme branku v poslední minutě zápasu a prohrajem. Bohužel se povedlo a bylo to fakt krutý, poslední pátou branku jsme dostali do prázdné branky. Sečteno podtrženo zápas HC Davos vs. HC Dynamo Pardubice 5:3, musím říct, že za ten vývoj zápasu, jsme si nakonec určitě výhru zasloužili, dělali jsme ale velké chyby v obraně, za což nás soupeř potrestal.

Po konci zápasu jsme se přesunuli k autobusu a po pár minutách se vydali směr Pardubice, během cesty jsem si popovídal s fanoušky Třebíče, kteří nás jeli podpořit a jeli s námi dokonce i fanoušci Orli Znojmo. 🙂

Závěrem:

Jsem moc rád, že se mnou jela moje přítelkyně Evička, moc jsme si to užili J Poznali jsme krásy Davosu, viděli krásnou halu, užili si super hokej, i když se špatným koncem pro nás. Fandění bylo super, po celý zápas se mohutně povzbuzovalo. Jsem moc rád, že jsem poznal další fajn lidi a budu je třeba potkávat na Pardubicích, nebo třeba i jinde po republice J. Zpáteční cesta už probíhala v klidu, většina byla hodně unavená, takže se spíše spalo, opět jsme jeli kolem Allianz Arény, bohužel opět byla zhasnutá, akorát byl vidět název Allianz.

Přijeli jsme v neděli 6. 9. 2015 před půl desátou ranní, někoho jsme vyložili u vlakového nádraží a většina po té vystoupila na parkovišti u Labe

Ještě bych zároveň chtěl poděkovat organizátorovi Márovi Votke, bez něhož by se tento zájezd asi ani neuskutečnil. Ještě poděkování za fotky Vláďovi Škorpíkovi, a také Janu Petrovi a Víťovi Vlachému, díky hoši, bez vás by to nebylo ono.

 

Autor: Honza Tikal

Leave a Reply